Fed začne stahovat peníze z oběhu a postupně tak sníží svoji extrémně nafouknutou bilanci v hodnotě téměř 9 bilionů dolarů.
Americká centrální banka Fed tento týden zvedla základní úrokovou míru o 0,5 procentního bodu. Stejně tak oznámila plán na prodej cenných papírů ze svého portfolia, což znamená stahování peněz z oběhu. Podobně jestřábí postoj zaujala včera i britská centrální banka Bank of England.
Ekonomové a analytici si nyní lámou hlavu nad tím, jak tato restriktivní monetární politika ovlivní reálné ekonomiky ve vyspělých státech světa, protože stejný krok se očekává letos i od Evropské centrální banky.
Několik odborníků předpovídá, že svět se zřejmě recesi nevyhne a nejpozději do konce příštího roku pocítíme hospodářský pokles. To, že směřujeme ke kontrakci, naznačuje několik indikátorů a okolností.
Ekonomové za zcela spolehlivý indikátor možného příchodu hospodářského poklesu považují akciové trhy, a to především v USA. Na tamních burzách už od loňského roku můžeme pozorovat přechod z býčí nálady (růstový trend) do medvědího módu (klesající trend).
Akcie již postupně přestaly překonávat svá historická maxima. Změnu nálady jsme mohli vidět nejprve u malých firm, později se přidaly kryptoměny a následně i technologické společnosti. A během letošního roku jsme zažili výrazné poklesy i mezi největšími firmami (index S&P 500) či tradičními průmyslovými podniky (index Dow Jones).
Začátek letošního roku byl pro akciové trhy jeden z nejhorších v dlouhodobé historii. Například index S&P 500 ztratil od ledna více než 16 procent.
Konec růstu
Vzhledem k postupnému stahování peněz z oběhu analytici nepředpokládají, že by akcie měly v následujících měsících růst. Dolů by je měly táhnout i jejich hospodářské výsledky, které budou oproti loňskému roku slabší. Loňské zisky firem byly rekordní iv důsledku výrazných finančních pobídek, a to především v USA. Americká vláda totiž občanům rozdala finanční pomoc v hodnotě dvou bilionů dolarů.
Dalším náznakem možného příchodu těžších ekonomických časů je postupné posilování amerického dolaru vůči ostatním hlavním měnám. Hlavní makroekonomický analytik Saxo Bank Christopher Dembik odhaduje, že ve střednědobém horizontu by se mohl měnový pár euro – dolar dostat až na úroveň 1,02.
„Pokračující zhodnocování USD přináší mnohé nevýhody. Nezapomínejme při tom, že žijeme ve světě, kde si každý půjčuje a fakturuje v dolarech. Zmíněné nevýhody jsou zejména to, že zmenšuje světový obchod, snižuje přeshraniční půjčky a vážně narušuje redistribuci zisků,“ upozornil Dembik.
Inflace jako spouštěč
Náznak ekonomických potíží přinesla i nedávno zveřejněná data o hrubém domácím produktu (HDP) v USA. Mezičtvrtletně na druhé straně Atlantiku zaznamenaly pokles HDP.
Nic dobrého nevěstí ani nálada spotřebitelů či podnikatelů v Německu, které je hospodářským motorem Evropské unie. Stejně tak vyspělé ekonomiky zaznamenávají pokles produktivity díky vysoké inflaci, která se roztočila za poslední měsíce.
Právě výrazné zdražování může být tím pověstným spouštěčem, který nakonec uvrhne globální ekonomiku do recese. Zvyšující se inflaci napomáhá i současná válka na Ukrajině. V důsledku ní ještě více zdražily energetické komodity než ropa, plyn či základní zemědělské plodiny.
