Evropská lidová strana je nejsilnější v Evropské unii, ale ve střední Evropě nemá nikoho. Pokulhává po OĽaNO, ale strana stále nesplňuje formální kritéria.
Mnozí z nich byli u zrodu Evropské unie. Jejich následovníci byli zase dlouhá desetiletí u moci ve zlomových momentech, kdy se rozhodovalo o budoucnosti celé Evropy.
Patřil k nim i bývalý belgický premiér Wilfried Martens, po kterém je dodnes pojmenovaný veřejnosti málo znám, ale v Bruselu velmi vlivný think-tank Evropské lidové strany (EPP). Ten dnes shodou okolností vede bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Právě Wilfrieda Martense považují za jednoho ze zakladatelů celé Evropské unie.
Jeho Evropská lidová strana (EPP), kterou jistou dobu vedl a spoluzakládal, je však poslední roky v krizi. Ztrácí totiž vliv v celé Evropě. I proto tak moc chce, aby se jejím členem stali Obyčejní lidé Igora Matoviče. Slovensko je jedinou zemí EU, která v ní momentálně nemá zastoupení v parlamentu.
Mají všechno. Ale jen v Bruselu
Lidovci dnes ovládají dvě hlavní mocenská centra v Bruselu, tedy Evropský parlament a Evropskou komisi. Strana je přesto dnes snad nejslabší od vzniku v 70. letech, kdy se přetransformovala z křesťanských demokratů.
Na úrovni premiérů v jednotlivých členských státech Evropské unie mají lidovci už jen sedm z 27 šéfů vlád. A i to jen na východní periferii Unie, o všechny premiérské posty v klíčových a největších západních členských státech strana postupně přišla. V minulosti přitom zvykli mít i většinu nebo alespoň přibližnou polovinu.
V pořadí osmou zemí, kde mohou evropští lidovci mít premiéra, bude pravděpodobně nyní Slovensko. Dnes jsme jediným státem Unie, kde evropská pravice nemá žádné zastoupení ani v národním parlamentu. Z parlamentních stran o to žádá jen hnutí Obyčejní lidé.
Ztratili všechny důležité země
Nemusí být ani křesťanští a dokonce ani lidoví. Tak historicky nejsilnější Evropskou lidovou stranu již dříve charakterizují více analytici. S dodatkem, že tradičně je to strana pro každého, kdo je alespoň poněkud konzervativní a kdo se nepovažuje za kovaného levičáka. Po vzniku frakce Obnovme Evropu (Renew Europe) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by to neměl být ani liberál.
Evropská lidová strana vznikla v době, kdy ještě Unie nebyla Unií, ale jen spolkem západních zemí s názvem Evropské sdružení pro uhlí a ocel. Tedy jen čistě ekonomický spolek, byť se společnými demokratickými cíli.
Avšak po formálním vzniku EU byla Evropská lidová strana tradičně při všem důležitém, co se kdy v Evropské unii od jejího vzniku schválilo. Španělsko, Německo, Itálie a většinou i Francie, všechny důležité a velké státy EU vždy na úrovni premiérů ovládala právě EPP.
Dnes je tomu ovšem jinak. EPP po odchodu německé kancléřky Angely Merkelové a prohře její strany ve volbách přišla o největší zemi Unie. Rovněž přišla o další rozhodující hráče, na úrovni premiérů o Španělsko a Itálii.
Dnes strana vládne prakticky už jen ve východnějších částech EU. Slovensko je však jakousi červenou skvrnou na mapě EPP a vidět to i na tomto grafu. Jsme jediným státem, kde žádný člen evropských lidovců není ani jen v parlamentu.
Na Slovensku jsou členy EPP jen tři strany – Celkem, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a menšinová Aliance. Ani jedna z nich neprošla úspěšně volbami a všechny se v průzkumech pohybují kolem hranice volitelnosti nebo v případě Spolu daleko pod ní.
Ke křesťanským hodnotám a pravicové politice se na Slovensku hlásí i Obyčejní lidé Igora Matoviče. Ve skutečnosti už jsou jednou nohou jakoby v EPP, může za to přijetí europoslance Petra Polláka do frakce strany v europarlamentu v roce 2019. Ve straně však stále matovičovci nejsou ani tři roky poté, co o to požádali.
Problémů s OLaNO je několik. Ale iz rozhovorů s mimoslovenskými členy evropských lidovců je zjevné, že EPP má enormní zájem o přijetí matovičovců, dokonce téměř za každou cenu. Mít další premiérskou stranu v rodině evropské pravice, to je pro EPP příliš lákavé.
\“Premiér Eduard Heger si po vypuknutí války na Ukrajině udělal dobré jméno,\“ řekl pro Aktuality.sk jeden z nich. Na otázku, zda vnímá i excesy jeho stranického šéfa Igora Matoviče a nedávnou spolupráci s extremisty kolem kotlebovců při hlasování o \“prorodinném balíčku\“, však již odpověděl, že o ničem takovém neví a informace se k němu nedostala.
Orbán odešel pro jistotu sám
EPP kromě Německa přišla naposledy io další tradiční baštu – Maďarsko. Vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána ze strany vystoupila sama loni v listopadu, přestože její vyloučení bylo pro autoritářské sklony Orbána už jen otázkou času.
Další důvod pro evropské lidovce, proč přijmout OĽaNO – ve střední Evropě jim už nezbyla žádná „premiérská strana“. V sousedním Polsku totiž vládní strana Právo a spravedlnost patří k frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mimochodem, patří k nim i Svoboda a solidarita Richarda Sulíka.
V Česku zase vládne premiér Petr Fiala, jehož Občanskodemokratická strana (ODS) sice byla v minulosti tradičním členem EPP, ale dnes už také patří k reformistům z ECR.
Slovenští europoslanci za EPP: Podpoříme OĽaNO, ale…
Přestože evropští lidovci nemají ve slovenském parlamentu žádné stranické zastoupení, na úrovni Evropského parlamentu mají rovnou čtyři poslance – Ivana Štefanca a Miram Lexmann (oba za KDH), Vladimíra Bilčíka (Spolu) a zmíněného Petra Polláka (OĽaNO).
Podpořit vstup matovičovců do řad Evropské lidové strany však musí i zbývající slovenské strany, které už jsou v EPP. Není to tvrdé pravidlo, v minulosti právě národní členové EPP mohli blokovat vstup jiných slovenských stran. Dnes už toto pravidlo neplatí. Bilčík, Štefanec i Lexmann dnes tvrdí, že OĽaNO podpoří. Mají však několik výhrad.
„Nebráníme se přijetí OĽaNO, ale na druhé straně upozorňujeme, že nesplňují některé podmínky pro vstup do EPP,“ tvrdí pro Aktuality Miriam Lexmann.
Naráží na to, že ke vstupu do EPP potřebují matovičovci splnit několik formálních kritérií – například založit mládežnickou organizaci či ženský stranický spolek. OLENO také vyčítají, že mají extrémně málo členů – dnes jich je jen 45, tedy zákonné minimum.
„Nebudu dělat překážky, pokud přijde ten návrh. Budu to považovat za posílení slovenských pozic,“ přidává se Štefanec a dodává: „S kolegou Petrem Pollákem ale spolupracujeme dobře, také dobře se spolupracuje s premiérem Hegerem. Má také dobré jméno v Evropě.“
I Bilčík by rád viděl Olano v evropských strukturách, ale upozorňuje na stejný problém – strana stále nesplňuje formální kritéria EPP pro přijetí.
O vstupu OĽaNO do EPP se má rozhodnout v září. Stranický sekretariát odmítl odpovědět na otázky Aktualit o problémech, které mu vyčítají evropští lidovci.
Obyčejné lidi jsme se ptali, zda plánují odstranit nedostatky, které jim vyčítají lidovci. Odpovědím na otázky se tiskové oddělení vyhnulo.
\“Jednání jsou ve finální fázi, veřejnost budeme informovat po jejich úspěšném završení,\“ reagoval Peter Dojčan z mediálního týmu Olano.
